Tak máme za sebou prvních dvanáct dnů života.
Ty tam jsou utopené myši z prvních dvou dnů po porodu. Štěňátka připomínají něco jako velké tlusté krtky,
mají teploučká a voňavá tělíčka pokrytá sametovou hebkou srstí, ridžíčky se rozježily. Některá z nich už včera začala "koukat". No, koukat, moc
to zatím nepřehánějí. Při pití mají legračně vztyčené ocásky a vydávají zvuk "uň-uň-uň-uň" jako o překot.
Když právě nepijí, spí a vydávají ze spaní celou škálu zvuků od kňukání přes spokojené vrnění až po rozmrzelé mrčení, když ho probudí druhý...
A hlavně kynou před očima. Už mají někteří kilo a čtyřicet dekagramů.
A ten zápas u struků, když mamina přijde z procházky! Mléčný bar - Betyna zatím stíhá: krmit i uklízet. Prostě idyla.- Tak jen očekávám, kdy se
po 3.týdnu náš vrh zvrhne v bandu prasopsů, kdy chovatel má tvaroh s medem a s piškoty a mnohdy i jiné daleko horší věci neřkuli i ve vlasech.
Co, že jsem surrealista? Má snad někdo z chovatelů jiné zkušenosti?
Štěňátkům jsem vybrala jména:
kluci - Coro, Corat, Cayen Shane, Castagno, Cardinal, Crest Heaven,
holčičky - Coco, Caraboo.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |