Jak jsme pořádali štěňátčí meeting

    17. dubna 2004 se uskutečnil 1. štěňátčí meeting chovatelské stanice Fontanesia. Sešlo se nás 7 štěňátek (……..no, štěňátek - ona měla rozpětí výšek v kohoutku mezi 63 a 69 cm) z vrhů A a B, dále jejich pánečci (jejich kohoutkové výšky se nepodařilo zachytit - pořád pobíhali sem tam), rodinní příslušníci pánečků, máma všech - Betyna, tedy podle papírů Chase Moravia Zaurak) a moje maličkost.

    Program:
                    1) přivítání
                    2) přehlídka štěňat
                  3) diskuse k výživě, výstavám, optimální sportovní zátěži, využití různých pomůcek při práci se psem a pohybu v lese, k exteriéru, ochraně proti cizopasníkům, informace o loveckém treninku atd.
                  4) neoficiální vyhodnocení zverimexu s nejlevnějším krůtím ořezem pro psy
                  5) založení menšího požáru a opékání buřtů

   Děkujeme
- kynologickému klubu Čechurov, na jehož útulném cvičišti, obklopeném meandry řeky Úslavy, staletými vrbami a vzácnou lužní florou, jsme mohli setkání uskutečnit
- panu Petru Pelákovi, členovi kynol.klubu Doubravka, kterého jsem představila jako profesionálního fotografa a cvičitele, čemuž se vydatně bránil (tak co tam, Petře v tý Fotografii sakra děláš?). Petr na rozdíl od nás umí fotit a na rozdíl od běžných fotografů se nebojí psů, takže fotil a fotil - ostatně mrkněte na obrázky!
- paní Ireně Klímové, která je autorkou fotek z méně formální části akce - tedy pečení buřtů
- v neposlední řadě děkujeme matce přírodě, která ve šňůře charakteristických dubnových povětrnostních nejistot zajistila počasíčko tak akorát - ne moc vedro, ale sluníčko a příjemně teploučko - co víc jsme si mohli přát.

    Jako jediné minus akce bych hodnotila chabý výkon pánečků v pojídání buřtíčků. Jedenáct jich zbylo a to i přesto, že pejsáčci se zdaleka tak nežinýrovali a buřty před nimi bylo třeba bedlivě střežit.