7.9.2003 Rakovník - trenink coursingu - 2. kolo rozběhů:
Sugestivně oznamuju holkám (tedy Betyně a Agbani), že "tam bude krrráálíííček". 14-měsíční Agbani se skutečně ukázkově vzpíná
na startu. Čtyřletou Betynu už to zas tak moc nebere. Potřásání roztřepaným igelitem, který má být tažen na navijáku, je moc nenadchává.
Ag chce opravdického králíčka. Hned! Hodně králíčků!
3-2-1-----START
"K R R R Á Á L Í Í Í Č É É É É K" - vypouštím pesany.
Po zkušenostech z 1.kola se uplatňují týmově: Ag štve králíčka-igelit, co to dá, zatímco Betyna jako starší a zkušenější mu jde do boku.
Zhruba po 50 metrech králíček poslušně uhýbá podle dráhy vymezené kladkami, zatímco……..moje pesany kašlou na naviják a pokračují rovně,
opouštějí koňské závodiště a letí se podívat, zda v přilehlém lesíku mají opravdu schovaného slíbeného králíčka.
Zatím králíček-naviják na prázdném dostižišti dál precizně kopíruje dráhu vymezenou kladkami.
"K R R R Á Á Á L Í Í Í Č É É É É K!!!!!!!!!!!!!!!!! Tady máte svatyni!!!!! OKAMŽITĚ
ZPÁTKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! řvu, že mě musej slyšet až na náměstí v Berouně.
Naštěstí se pesany vracejí zpět na závodiště, dohánějí králíčka-naviják, ale už velice vlažně a bez zájmu - a v cíli místo předepsaného
a bodovaného zakousnutí a zneškodnění igelitu na mě vrhají zas ty vyčítavé pohledy, jestli jsem fakt tak pitomá nebo jestli jsem je podvedla
schválně (což se u nás nedělá). Honem slibuju hned večer výlet na kole, kostičku, kočičku, myšičku, vosičku, piškůtek, všechno, co mají rády,
ale tváří se dost nakvašeně. To se zas budu muset hodně dlouho snažit, aby si mě začaly vážit.
Tak jsem dospěla k závěru, že ridgeback asi opravdu pro coursing předurčen není. Ledaže by se mu nechalo vyoperovat tak 9/10 mozku,
což se ale již při počtu 2 ks ridgebacků v domácnosti jeví jako záležitost nákladná.
Proto asi coursing nebude naše parketa.