- Dobrý den, mladá pani, vy tady jste, koukám, na procházce s pejsky.
- No,… já tady pasu psy. (Komu tady říká mladá
pani, tady je kromě mně, Betyny, Agbani a těch dvou chlapů ještě někdo?)
- Prosimvás, vy pasete psy - vždyť leží spousta sněhu ! A už
dobrých pět neděl trvají třeskuté mrazy. Východní proudění!
- Nojo, vono vod východu nikdá nepřišlo nic dobrýho.
- Měla byste pro nás
chvíli čas?
- Ale jo, potřebujete ňák podržet ten krám? (Á, asi se jim líbí moje čubiny a chtěj se něco dozvědět o ridgebacích. Holky, jdem
dělat osvětu plemenu!)
- Člověče, teda ženská, neřikejte tomu laskavě krám! To je kamera! Víte, co to stálo?
- No, nevim a abych
pravdu řekla, tak mně to ani nějak zvlášť nezajímá.
- Podivejte pani, my bysme se vás rádi na něco zeptali.
- Ptejte se, ale rychle.
Nemám moc dobrou náladu, málo jsem se vyspala - včera jsem se koukala celej večer na Titanic a stejně se to nakonec celý potopilo…Tak
honem, o co jde?
- Krmíte v zimě ptáčky?
- Jo, krmíme. (Nechápu zatím, jak ptáčci souvisej s plemenem rhodeský ridgeback, ale
budiž.)
- A co jim dáváte?
- Komu jako - ptáčkům? No, slunečnicový semeno. Jo a taky lojový koule.
- Jaký koule?
- Lojový, přece. (Jak je možný, že odborníci na zvířata neznaj lojový koule? Ale voni jsou stejně ňáký divný: psi je vůbec nezajímaj.)
- A letos jste v zimě ptáčky také krmili?
- No… ani moc ne.
- A proč ne?
- Hm, tak. Za trest.
- ?!?!?!?!
- No, my jsme
jim loni a předloni na chatě furt sypali do krmítka tu slunečnici, tím jsme si je naučili na zahradu a voni nám tam pak sežrali všechny vokrasný
bobule, co tam přes zimu měly dělat tu, …vokrasu.
- Vy jste na chatě i přes zimu?
- No ne. Akorát tam jezdíme krmit ty ptáky.
- A na co jsou vám potom tam ty okrasný bobule, když tam nejste?
- No přece pro ty ptáky!
- Chápu. To je velice logická úvaha. Řekl
bych taková typicky ženská. Tak teď nám to ještě pěkně zvopakujte na kameru, jo?
- Na kameru? Nikdy! Kde to bude?
- V západočeským
vysílání.
- Hm. No tak holt jo. Ale jenom když tam budou vidět vpředu ti psi!